Microcredentials – Potential, limitations and applicability of the concept in labour-market-related vocational education and training systems

Odborná analýza: Německý pohled na mikroosvědčení v duálním systému odborného vzdělávání a přípravy od Harryho Stolteho a Georga Spöttla poskytuje kritické zhodnocení začlenění mikroosvědčení do německého duálního systému odborného vzdělávání a přípravy. 

Mikroosvědčení nabývají na významu v kontextu celoživotního učení a flexibilizace
vzdělávacích cest. V této souvislosti se odborné stanovisko zabývá otázkou, do jaké míry lze koncept mikroosvědčení – jak je definován v doporučení Rady EU z roku 2022 – přenést do systémů odborného vzdělávání a přípravy souvisejících s pracovištěm.

Mezinárodní studie (OECD) v současné době neprokazují, že mikrocertifikáty zvyšují celkovou zaměstnatelnost; pozitivní výsledky se omezují hlavně na delší programy spojené s odvětvími, kde je poptávka po pracovnících.

Navzdory opatrnosti německého duálního systému si mikrocertifikáty získávají mezinárodní uznání, zejména mimo počáteční odborné vzdělávání a přípravu.

Zvyšování kvalifikace a rekvalifikace:

Země jako Nizozemsko a Nový Zéland využívají mikroosvědčení k řešení nedostatků v dovednostech, které nejsou pokryty úplnými kvalifikacemi.

Modulární cesty:

Irsko a Španělsko využívají mikroosvědčení nebo částečné kvalifikace k podpoře uznávání předchozího učení (RPL), což umožňuje postup k úplným kvalifikacím.

Kvalita a relevance:

V neduálních systémech (např. Austrálie, Nový Zéland) je kladen důraz na sladění mikroosvědčení s potřebami průmyslu a jasnými standardy, aby byla zajištěna důvěryhodnost a srovnatelnost.

Dokument ke stažení: